Solární a větrná energetika v Evropě rychle roste. To je dobrá zpráva pro levnější elektřinu i menší závislost na dovozu plynu. Jenže s tím přichází nový problém: čisté elektřiny bude čím dál častěji hodně právě ve chvílích, kdy ji síť neumí celou využít. Typicky v poledne, když svítí slunce, nebo v hodinách se silným větrem. Analýza Ember EU battery storage is ready for its moment in the sun proto řeší jednoduchou otázku: jak zabránit tomu, aby levná obnovitelná elektřina přišla nazmar? Odpovědí jsou baterie, propojování sítí a další formy flexibility.
Proč je to důležité pro střední Evropu
Pro Česko je nejbližším a nejdůležitějším příkladem Německo. Je to velký sousední trh s vysokým podílem soláru a větru, silným propojením se střední Evropou a podobnou debatou o tom, jak zvládat přebytky i večerní špičky.
Ember uvádí, že kdyby Německo mělo v červnu 2024 o 2 GW více baterií, mohlo přesunout část polední solární výroby do večerních hodin a vytlačit 36 GWh dražší fosilní elektřiny. Úspora na palivu by podle toho, jaký fosilní zdroj by baterie nahradily, dosáhla až 2,5 milionu eur, tedy přibližně 62,5 milionu Kč, jen za jeden měsíc.
To je důležité i pro Česko. Náš trh není izolovaný ostrov. Ceny elektřiny, přetoky, obchod i stabilita sítě jsou stále víc propojené s okolními zeměmi. Pokud Německo, Polsko, Rakousko nebo Česko přidávají soláry a větrné elektrárny, roste potřeba zařízení, která umí elektřinu uložit a dodat později.
Baterie nejsou elektrárna, ale časový posun
Laicky řečeno: baterie elektřinu samy nevyrábějí. Dělají něco jiného — přesouvají ji v čase. Když je v síti hodně solární nebo větrné elektřiny, uloží ji. Když výroba klesne a spotřeba stoupne, dodají ji zpět.
Největší hodnota baterie tedy není v tom, že by „vyřešila zimu“. Je hlavně v tom, že umí vyrovnávat hodiny během dne. Typický příklad: solární elektrárny vyrábějí nejvíc kolem poledne, ale spotřeba domácností a firem často roste znovu večer. Bez baterií může část levné polední elektřiny ztratit hodnotu. S bateriemi se dá posunout do doby, kdy je potřeba víc.
Kolik elektřiny může jinak přijít nazmar
Podle Ember mají vítr a solár v roce 2030 pokrývat v EU v průměru 49 % hodinové poptávky po elektřině, zatímco v roce 2023 to bylo 27 %. V některých hodinách bude čisté elektřiny tolik, že výroba větrých a solárních elektráren překročí celkovou spotřebu. Ember počítá, že se to v roce 2030 stane asi ve 4 % hodin a ve 35 % hodin budou větrná a solární energie pokrývat více než polovinu poptávky.
To není problém sám o sobě. Je to spíš známka toho, že se energetika rychle mění. Problém vzniká tehdy, když neumíme přebytky uložit, převést jinam nebo využít v průmyslu, dopravě či domácnostech.
Ember odhaduje, že v roce 2030 by v EU mohlo vznikat až 183 TWh přebytků větrné a solární elektřiny. Pokud se tuto elektřinu podaří využít pomocí baterií, přeshraničních vedení a řízení spotřeby, může nahradit výrobu z plynových elektráren. Výsledkem by podle Ember mohla být úspora až 9 miliard eur ročně, tedy přibližně 225 miliard Kč ročně, na nákladech za fosilní plyn.
Baterie mění hodnotu soláru
Solární elektrárna bez baterie vyrábí hlavně tehdy, kdy svítí. To je levné, ale ne vždy nejcennější. Solární elektrárna s baterií umí část výroby přesunout do večera, kdy lidé vaří, svítí, dobíjejí auta a firmy stále odebírají elektřinu.
Proto Ember zdůrazňuje, že Evropa musí plánovat růst baterií společně s růstem solárních a větrných zdrojů, nikoli až dodatečně. Analýza také ukazuje, že se evropský trh posouvá od kratších, dvouhodinových baterií ke čtyřhodinovým úložištím a že nové tendry už vytvářejí poptávku i po projektech s délkou vybíjení až osm hodin.
FOTO: Bateriové úložiště společnosti Energy Nest, Vraňany
