CO SE ŠÍŘÍ
Na přelomu srpna a září 2026 začal českým Facebookem kolovat příspěvek, podle něhož Norsko muselo odstranit 150 větrných turbín, protože způsobovaly deformace novorozených sobů. Sdílela ho mimo jiné herečka Kateřina Brožová. Podle analýzy evropské sítě fact-checkerů EDMO se příběh objevil nejprve jako čtenářský dopis v německých regionálních novinách a odtud se rozšířil po Evropě, za nepodložený ho označily AFP, DPA, norský Faktisk a v září 2026 i rubrika The Cube stanice Euronews.
Neexistují žádné zprávy ani data o narození deformovaných sobů kvůli větrným turbínám, v Norsku ani jinde. Číslo 150 ale není náhodné: parky Storheia a Roan na poloostrově Fosen mají dohromady 151 turbín. Autoři příspěvku vzali skutečnou kauzu a dosadili k ní jiný důvod i jiný konec.
O ČEM ROZHODL NORSKÝ NEJVYŠŠÍ SOUD
Oba parky stojí v oblasti, kterou sámské komunity Sør-Fosen sijte a Nord-Fosen siida po generace využívají k zimní pastvě sobů. Nejvyšší soud Norska rozhodl 11. října 2021 rozsudkem HR-2021-1975-S jednomyslně, že výstavba porušuje právo pastevců na výkon vlastní kultury podle článku 27 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech: zimní pastviny u Storheie a Roanu jsou prakticky ztracené a bez nápravných opatření je ohrožena existence chovu sobů na Fosenu.
Podstatné je, co soud neřekl. Nenařídil demolici ani odstranění turbín, nezmínil žádné zdravotní důsledky pro zvířata a nezpochybnil větrnou energetiku jako takovou, ale výslovně uznal, že rozvoj obnovitelných zdrojů jsou důležité státní zájmy. Problém spatřoval v tom, že stát měl při povolování k dispozici méně zatěžující varianty a nevyužil je.
JAK SPOR SKONČIL
Norská vláda se v březnu 2023 pastevcům omluvila a ministerstvo energetiky zahájilo mediaci. Výsledkem byly dvě dohody: v prosinci 2023 pro park Storheia a 6. března 2024 pro park Roan. Ani jedna nepočítá s odstraněním jediné turbíny. Provozovatel Roan Vind potvrdil, že výroba pokračuje jako dosud a komunitě Nord-Fosen bude vyplácet sedm milionů norských korun ročně (15 861 650 Kč) až do konce koncese v roce 2043 a o novou koncesi lze poté požádat jen se souhlasem pastevců. Stát oběma komunitám hledá náhradní zimní pastviny mimo Fosen. Ministerstvo energetiky následně konstatovalo, že už nejde o porušení paktu, a řízení o zrušení koncesí zastavilo. Turbíny na Fosenu vyrábějí dál.
A CO PTÁCI A NETOPÝŘI?
Sdílený příspěvek k sobům přidává i „známé neblahé důsledky“ pro ptáky, netopýry a hmyz. Že větrné turbíny ptáky zabíjejí, není mýtus, ale podstatné je zde měřítko. Podle MIT Climate Portal odhadují americké studie 140 až 680 tisíc ptáků usmrcených turbínami ročně, zatímco kolize s budovami mají na svědomí až 988 milionů a domácí kočky až 4 miliardy ptáků ročně. Na jednotku vyrobené elektřiny přitom fosilní zdroje zabíjejí zhruba dvacetkrát víc ptáků než vítr, hlavně kvůli těžbě, ztrátě stanovišť a znečištění. Riziko pro velké dravce a netopýry v konkrétních lokalitách je skutečné a řeší se umístěním parků mimo tahové koridory a chytrým provozem: podle Yale Environment 360 snížilo cílené zastavování turbín na 20 španělských parcích úhyn čápů a dravců o více než 60 procent při ztrátě pouhého půl procenta výroby.
CO SI Z PŘÍPADU FOSEN VZÍT
Kauza ukazuje, že i země s rozvinutou obnovitelnou energetikou musí při umisťování zdrojů respektovat práva místních komunit, a že když to stát zanedbá, soud to napraví. To je legitimní téma i pro českou debatu o tom, kde a jak větrné elektrárny stavět. Příspěvek o deformovaných sobech ale tento příběh nevypráví: bere reálný spor o pastviny a mění ho ve smyšlený skandál. Tvrzení, že „Norsko odstranilo 150 větrníků kvůli sobům“, je zkratka, která z vyřešeného sporu o lidská práva vyrábí neexistující zákaz.
Foto: euronews.com
