V souvislosti s útlumem provozu uhelných elektráren prochází Česko nebývalou proměnou. Je to dobrá zpráva – do ovzduší se bude v příštích desetiletích dostávat výrazně méně škodlivých látek než doposud a kvalita života lidí se díky tomu výrazně zvýší.
Obavy, že rostoucí podíl obnovitelných zdrojů v celkovém energetickém mixu bude mít negativní vliv na stabilitu celé sítě, nejsou opřeny o reálná data. Hodně nám mohou napovědět zkušenosti zemí, které mají podíl větrných elektráren výrazně vyšší než Česká republika. I ty si s tím umí poradit, tak proč bychom to nezvládli my?
Co zapříčinilo český blackout?
Všichni asi ještě máme v paměti relativně nedávnou událost ze 4. července 2025, kdy na několik hodin zhasla světla, televize a počítače ve více než milionu domácností ve velké části Česka včetně Prahy. Kritici obnovitelných zdrojů okamžitě přispěchali s nařčením, že za to určitě mohou solární či větrné elektrárny, a nebojí se právě tento blackout opakovaně využívat jako argument proti jejich další výstavbě.
Jenže nezávislá zpráva Evropské sítě provozovatelů energetických soustav (ENTSO-E) zcela jasně uvedla, že příčinou rozhodně nebyly solární či větrné elektrárny, ale technická porucha na vedení a kaskádové selhání několika zdrojů energie v čele s elektrárnami spalujícími fosilní paliva.
Čeká nás nízkoemisní budoucnost
Na to, jak postupné vypínání uhelných elektráren řešit, se ČEPS připravuje už opravdu dlouho. Díky tomu existuje podrobná odborná analýza zdrojové přiměřenosti, která informuje, že v Česku je možné postavit v příštích letech 1 500 MW větrných elektráren, 12 500 MW fotovoltaických elektráren a asi 2 200 MW speciálních systémů pro ukládání energie „na později“. Jde přímo o data provozovatele „drátů“, který je za stabilitu sítě přímo odpovědný.
Výhledově bychom se měli začít přibližovat energetickému mixu Evropské unie, kde větrné elektrárny dodávají 17 % a solární dalších 11 % elektřiny. To vše při vynikající stabilitě sítě. V České republice tento poměr aktuálně činí 1 % (vítr) a 5 % (fotovoltaika). Na další rozvoj jsme tedy připraveni, o čemž svědčí i tato studie EGÚ.
Do karet nám výrazně hraje i středoevropské klima. Jasně, bylo by super bydlet u moře a užívat si v létě drinky na pláži místo u Máchova jezera. Pro obnovitelné zdroje je ale naše poloha v srdci Evropy ideální. V zimě totiž často fouká a naopak v létě hodně svítí. Oba zdroje se tak perfektně vzájemně doplňují a „nebojují“ o svou pozici v energetickém mixu.
Blackout jako domino
Organizace ENTSO-E ve své auditní zprávě z 19. prosince 2025 jednoznačně určila, že příčinou dosud největšího českého blackoutu byla souhra několika událostí odstartovaná pádem vodiče vysokého napětí v oblasti nedaleko Žatce. Na tu zareagovaly uhelné elektrárny v okolí (Ledvice a Počerady) nestandardním způsobem, což způsobilo selhání nedaleké rozvodny i automatické odpojení části obnovitelných zdrojů. Souběh událostí totiž soustavu zatížil nad únosnou mez. Představte si padající domino, na jehož začátku bylo vedení vysokého napětí a na konci vaše zásuvka.
Koneckonců, když Česko v roce 2015 zažilo zatmění slunce, hlásili odpůrci obnovitelných zdrojů, že skokový výpadek výroby elektřiny ze solárních elektráren způsobí blackout a věštili katastrofické scénáře. Pamatujete si na masivní blackout v roce 2015? Ne? Protože samozřejmě nenastal.
FOTO: grafika ChatGPT
