Je pravdou, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů může být v případě solární a větrné energetiky závislá na počasí. Zatímco fotovoltaické panely mají nejlepší výsledky na jaře a v létě, větrné elektrárny se hlásí o slovo už koncem podzimu, a hlavně v zimě. To je mimochodem období, kdy je poptávka po energii v Česku vůbec nejvyšší.
Naopak bioplynové stanice mohou vykrývat výrobu proměnlivých typů obnovitelných zdrojů energie. V krátkodobé potřebě ukládání přebytečné energie ze solárních a větrných elektráren pak nastupuje akumulace energie.
Dokonalá vyváženost!
Odpůrci výstavby větrných a solárních elektráren občas argumentují tím, že „náhle začne svítit slunce“ nebo foukat vítr a způsobí to kolaps energetické sítě. Jenže při svých úvahách řeší jednotlivé zdroje odděleně a zapomínají na důležitý kontext.
Přenosová soustava v Česku i po celé Evropě počítá s tím, že se energie z větru a slunce vzájemně vyvažují. Analýzy nezávislého institutu Ember dokazují, že země s vyšším podílem solárních a větrných zdrojů v energetickém mixu mají totožnou spolehlivost dodávek elektřiny jako státy závislé na fosilních zdrojích. Mezinárodní agentura IRENA dodává, že moderní energetické soustavy se sezónností zdrojů už dávno počítají a umí ji flexibilně řešit.
Víte, že bydlíte v ráji?
Rozdíly v intenzitě výroby jsou přitom v srdci starého kontinentu poměrně výrazné. Podle expertních regionálních analýz jedou větrné elektrárny v zimě až na 150 % průměru ročního výkonu, v létě toto číslo klesá k 60 %. V zimě u nás totiž prostě a jednoduše často a hodně fouká!
Solární elektrárny mají přesně opačný sezónní profil. Mezinárodní energetická agentura (EIA) kalkuluje s tím, že v zimě běží elektrárny asi na 35 % svého potenciálu. Pomůže, když nasněží – právě sníh totiž část paprsků odráží od země zpátky do panelů a přispívá k vyšší výrobě.
Analýza české organizace Fakta o klimatu říká, že pokud bychom dokázali naplno využít potenciál obnovitelných zdrojů, kopírovala by výroba energie z větrných a solárních elektráren téměř přesně křivku české spotřeby elektřiny v průběhu celého roku. Z dalších zdrojů by teoreticky bylo nutné pokrýt jen malou část spotřeby, a to jen 3 měsíce v roce.
Není tedy pravdou, že by mezi sebou větrníky a fotovoltaické panely bojovaly. Naopak, v Česku se téměř ideálně doplňují. Byla by škoda toho pořádně nevyužít.
Energie ze zemědělství a odpadu jako záloha
Bioplynové stanice mohou v energetice sehrát roli, která bude s růstem fotovoltaiky a větru stále cennější: dodatelný obnovitelný výkon v hodinách, kdy nesvítí nebo nefouká. Navíc řiditelný výkon. Mezinárodní energetická agentura přímo uvádí, že bioplynové systémy lze provozovat flexibilně tak, aby odpovídaly profilu poptávky po elektřině. Současně mohou dodávat využitelné teplo. Přebytečný bioplyn lze také při přidání čistícího zařízení pro úpravu bioplynu na biometan uložit v plynárenské infrastruktuře.
Pro Česko je podstatné, že nejde o okrajový zdroj. V ČR je dispozici 540 bioplynových stanic s instalovaným výkonem 379 MW, výrobou elektřiny 2 560 GWh a podílem 19 % na elektřině z obnovitelných zdrojů energie. Akční plán podpory rozvoje využívání biometanu uvádí zhruba 574 bioplynových stanic, z toho asi 400 zemědělských, přes 100 komunálních a průmyslových ČOV s kalovým plynem a téměř 70 zařízení se skládkovým plynem; zároveň konstatuje, že část tepla z bioplynu není využita a ČR tak ztrácí přibližně 1 TWh energie ročně.
Pro krátké výkyvy mohou být vhodnější baterie, pro večerní špičky, vícedenní pokles výroby z obnovitelných zdrojů nebo poskytování podpůrných služeb však mohou bioplynové zdroje nabídnout výkon, který již v systému existuje.
FOTO: ilustrace ChatGPT
