Téměř každý materiál, který vyprodukuje člověk, má nějakou dobu životnosti. U turbín a lopatek větrných elektráren se standardně počítá s tím, že budou generovat elektřinu minimálně dvacet let. Využití špičkových materiálů a moderních ochranných vrstev je proto u všech výrobců, kteří dodávají větrné elektrárny do České republiky, samozřejmostí, stejně jako pravidelná údržba.
Větru a dešti neporučíme
Díky tomu je znečištění ovzduší způsobené abrazí (nebo hezky česky obrušováním) lopatek naprosto mizivé. Jak přesně mizivé? Průměrná větrná elektrárna uvolní vlivem tohoto jevu přibližně 10 gramů materiálu na každou 1 GWh vyrobené elektřiny. V případě 6 MW elektrárny je to konkrétně 150 gramů za rok.
Pokud vám to připadá jako hodně, pak vězte, že třeba uhelná elektrárna Počerady při výrobě elektřiny produkuje podle Integrovaného registru znečišťování přibližně 43 000 gramů mikročástic na 1 GWh vyrobené energie. To je 4 300× více.
Ano, čtete správně. Více než čtyři tisíce tři sta krát více! Počerady dodají do přenosové soustavy asi 3 500 GWh elektřiny každý rok. Přitom do ovzduší vypustí přes 150 tun mikročástic. Jinak řečeno, přes 150 tun potenciálně škodlivých látek v ovzduší. Skoro půl tuny denně. Usilovná kritika větrných elektráren a obavy z emisí materiálů z lopatek najednou působí poněkud… nepatřičně? Ilustrují to jasná čísla: abraze může uvolnit okolo 150 gramů za rok u větrné turbíny, uhelná elektrárna přes 150 tun za rok
Méně než boty i dopravní značky
V Dánsku se rozhodli vše spočítat ve velkém. Jejich studie přišla na to, že celá flotila jejich větrných elektráren produkuje erozí ročně přibližně 1,6 tuny materiálu. U elektráren na pevnině zaznamenali zhruba 8 až 50 gramů ročně na každou jednotlivou lopatku, která váží zhruba 30 tun. Mají jich tam tisíce. Zní to možná jako dost. Víte ale, kolik mikročástic se ročně uvolní z dánského dopravního značení? Desetkrát tolik. A co mikroplasty z podrážek obuvi dánských občanů chodících po venku? Také desetkrát tolik. Určitě kvůli tomu ale nebudou Dánové běhat bosí.
Mikroplasty uvolněné z pneumatik tamějších automobilů přispívají k emisím mikročástic dokonce stonásobně více než větrné elektrárny. A to navíc Dánové patří mezi známé milovníky cyklistiky.
Stejně tak dochází k uvolňování mikročástic z pneumatik aut také u nás. 150 gramů, které odpovídají úbytku materiálu z jedné větrné elektrárny za rok, dostane do ovzduší průjezd 1500 aut desetikilometrovým úsekem v obci tím, jak se pneumatiky odírají o povrch vozovky. Na řadě silnic se tak stane během jediného dne.
Větrné elektrárny navíc neprodukují žádné plynné znečišťující látky, těžké kovy ani nebezpečný popílek. Z hlediska ochrany životního prostředí tak rozhodně patří k nejšetrnějším způsobům výroby elektřiny.
Ano, abraze lopatek větrných elektráren je skutečný jev. V důsledku počasí se však úplně stejně „odlupují“ v okem nerozpoznatelném množství i fasády a ploty domů, silnice, dopravní značení… Není proto žádný důvod démonizovat větrné elektrárny, jejichž příspěvek k emisím mikročástic je naprosto minimální.
A CO „62 KILOGRAMŮ ROČNĚ“?
Od léta 2026 se sociálními sítěmi šíří tvrzení, že jedna větrná elektrárna uvolní až 62 kilogramů mikroplastů ročně. Německý veřejnoprávní Bayerischer Rundfunk si ve svém factchecku posvítil na to, odkud číslo pochází: z norského textu z roku 2021, který nevyšel v odborném časopise, neprošel recenzí a jeho autoři vzali laboratorní test malého vzorku – navíc z jiného materiálu – a přepočítali ho na celou lopatku. Dánští i nizozemští vědci to označili za zásadně chybnou extrapolaci. Skutečné odhady se pohybují od 0,24 do zhruba 3 kg ročně, a to i pro elektrárny na moři, kde je otěr nejvyšší; německý svaz větrné energetiky sám počítá s 2,74 kg. Podle Jürgena Bertlinga z Fraunhoferova institutu UMSICHT by přitom větrné elektrárny nebyly významným zdrojem mikroplastů, ani kdyby přehnaných 62 kg platilo – v Německu by to dělalo asi 1 900 tun ročně proti 60 000 až 100 000 tunám z pneumatik. Když se k číslu měla vyjádřit Evropská komise, sáhla po stejné dánské studii, ze které vycházíme výše.
FOTO: Adobe Stock
